úterý 18. června 2024

A zase linoryty

Ryju pro druhou barvu.

    Skoro to vypadá, že jsem změnila profesi, ale linoryty jsou pro mě taková pauza při práci na mém dlouhém komiksu. Chtěla jsem napsat odpočinek, ale to není zrovna vhodné slovo, protože když už vyjedu z města do dílny Zuzky Maškové, snažím se využít každou minutu času, takže jsou to spíš dvanáctihodinové šichty jak z časů průmyslové revoluce.

     Navíc jsem si vymyslela, že chci udělat linoryty čtyřbarevné.

     Stále podceňuju množství času, které je na vytvoření linorytu třeba. Zjistila jsem, že míchání barev mi trvá nečekaně dlouho. Na rozdíl od technik, na které jsem zvyklá, se totiž musí řešit nejenom odstín, ale i světlost barvy, protože pro dosažení světlejšího odstínu nejde barvy natřít míň, váleček se musí natřít právě tak akorát. Takže se musí použít průhledná zřeďovací pasta, nevím, jak se to správně jmenuje.


Nanáším první, nejsvětlejší barvu.
    Je to určitě věc praxe, ale taky dost náhody, protože nemůžete úplně předvídat, jak se ta barva bude chovat spolu s ostatními, jak moc je ovlivní nebo přikryje. Takže to chce hodně zkoušek, jenže to zas musíte to lino, váleček, někdy i plochu vždycky znova očistit a míchat znova... Zuzka je naštěstí vycvičená z vedení kurzů pro děti i dospělé, takže je hodně trpělivá. Minule jsem vlastně byla už docela samostatná a patlala jsem si barvy skoro sama.

Druhá lino deska pro třetí barvu.
     Kromě všech úskalí s mícháním barev a promýšlení jejich vrstvení se člověk ještě potýká s tím, aby papír položil do lisu vždycky správně, aby se barvy přesně překrývaly, k čemuž jsem použila fígl okoukaný z jednoho videa na Youtube, kdy si vyrobíte dvojitý rámeček z lepenky, do jehož jednoho rohu položíte dolů lino a do druhého, horního, papír. Musí být také správný tlak stroje, na první vrstvu trochu větší, než na ty pozdější. Ale samozřejmě ten tlak nesmí být MOC velký, protože to je taky špatně...

    Občas jsem zabručela Zlatej iPad, ale v zásadě mě tahle hodně řemeslná výtvarná disciplína dost baví. Bolí z toho teda trochu záda po těch mnoha hodinách, taky dýchání těch barev a benzínu na čištění není úplně nejlepší, ale možná to za čas zase zkusím.

- - -

   V pořadí druhý linorytový víkend s Kristýnou Plíhalovou a Lukášem Fibrichem jsme měli v dílně počátkem května. Ten se tomu odpočinku podobal trochu víc, protože jste "v partě", společně si objednáváte pizzu a při práci trochu klábosíte nebo se vzájemně radíte. Večer na zahradě, úplně unavení, jsme pili víno v takové té houpací lavici, chovali Zuzčina malá králíčátka a slyšeli do tmy zpívat slavíka. 

Kristýna promýšlí a skicuje.

   Tehdy jsem udělala linoryt Panenka, vyvrbil se nakonec trochu jinak, než jsem si plánovala, ale vlastně líp. Zápasila jsem trochu se strašlivým linem z výtvarných potřeb, které se na povrchu dobře tváří, ale jak zaryjete hlouběji, dostanete se k nezvladatelné drolivé vrstvě, se kterou je těžké pořízení. Proto jsem vděčně dál používala Zuzčino výborné lino vyřazené z místní školy. 

    Při práci na linorytu můžete v zásadě postupovat dvěma způsoby, buď mít pro každou barvu samostatné lino, takže barva se nemusí nutně vrstvit. Druhá možnost je postupně odrývané lino, kdy se barvy překrývají a tak pod tou nejtmavší máte všechny předchozí. Anebo můžete oba tyhle postupy kombinovat, jako jsem to udělala já s Panenkou - viz obrázek, kde vkládám druhou desku, určenou jenom pro třetí barvu.

Počátkem června jsem se do dílny vypravila znova, už sama, zato dvakrát. Mezi dvěma barvami bylo třeba udělat pár dnů pauzu, aby trochu proschly, než se bude znovu tisknout. A z toho pobytu pochází Balvan, k němuž mě inspirovala procházka v lese na kraji Liberce, kde se podobný kámen nachází.

Lukáš se svým hotovým linorytem. 

 Autorem fotek zde použitých je Lukáš Fibrich.

 Níže vkládám nabídku nových linorytů, ten předchozí z loňského roku, spolu se suchou jehlou, najdete tady. (Ale už mám jenom jeden.)







Panenka, čtyřbarevný linoryt, květen 2024. Tisková plocha 15,5 x 17 cm. 1900,-Kč.
   


Balvan I., čtyřbarevný linoryt, tisková plocha 16 x 21cm. 2 500,-Kč

Balvan II., čtyřbarevný linoryt, tisková plocha 16 x 21cm. 2 500,-Kč

sobota 6. dubna 2024

Linoryt a suchá jehla

Loni v říjnu jsme se sešli v grafické dílně Zuzany Maškové s Kristýnou Plíhalovou a Lukášem Fibrichem na takový komiksově - přátelský víkend a já jsem tam vytvořila jeden linoryt a jednu suchou jehlu, které vám konečně i tady na blogu nabízím. V případě zájmu pište, prosím, na lucie_lomova@volny.cz

"Hájek" - tříbarevný linoryt, tisková plocha 12 x 12 cm, 2023
Mám obrázek ve dvou variantách, které se liší prostřední barvou, čísla 1 - 18 mají světle khaki, jen na čtyři poslední, č. 19 - 22, jsem přimíchala víc zelené. (Teprve pak jsem se dozvěděla, že se barevné verze mají číslovat samostatně...)
 
1800,- Kč včetně poštovného
 














 

 

 

 

 

 

 

"Studená voda" - suchá jehla, 2023, tisková plocha 12 x 15,5 cm

 1400,-Kč včetně poštovného














 

 

 

 

 

 

 

Ještě fotky z procesu...






neděle 6. listopadu 2022

Každý den je nový

   Pod tímto názvem mi v listopadu vychází v nakladatelství Labyrint další komiks. Tentokrát jde o práci, která se úplně liší od všeho, co mi až dosud vyšlo. Je to totiž komiksový deník, který jsem si psala a kreslila, aniž bych dopředu plánovala, že bych ho někdy mohla vydat. 

   Potřebovala jsem si odpočinout od dosavadního způsobu práce, kdy se příběh předem promýšlí, rozhoduju se, jak ho rozvrhnout na stránky, vymýšlím dialogy, následuje skica hrubá, skica čistá, potom čistokresba, vybarvování, a na konec lettering finálních textů. Užívala jsem si improvizace, kreslení z první vody na čisto, protože jedním z pravidel, která jsem si stanovila, bylo vůbec neskicovat. Nic si nepředkreslovat, aby se neztratil ten první, bezprostřední impuls, ta přímá cesta od nápadu v hlavě na papír. Takový obrázek mívá často nepřesné proporce, je všelijak "nedokonalý", ale zato bývá hodně živý. Mám ráda takové první skici, připomínají rukopis, ze kterého grafolog odhaluje povahu pisatele.

  A tak jsem si vlastnoručně svázala notes a 1. ledna 2017 jsem se do toho pustila.

   U deníku pochopitelně nevíte, co se druhý den může stát, takže o nějakých plánech na to, co bude dál, se moc nedá mluvit. Nedávala jsem si ale za úkol udělat zprávu o všem důležitém, co ten rok zažiju, nechávala jsem to plynout, kreslila i věci zcela banální. Nakonec jsem to opravdu (až na pár dnů) překvapivě vydržela celý rok. Chtělo to ještě nějaký čas, potřebovalo to odležet jako víno. Dneska mi ten rok připadá hodně vzdálený. Získala jsem odstup od toho, co se tehdy dělo, a svět se změnil, přišel covid, pak tahle hrozná válka...

   Doufám, že tenhle komiksový deník, tahle ryze soukromá zpráva může zajímat a pobavit i další lidi. Tak jsem na to zvědavá!

Knížku si můžete koupit třeba v Kosmasu, kde najdete i delší ukázku.

Strana 74 z první části - to jsem byla na Anifilmu v Třeboni:
 


 

 

Strana 51 z druhé části:


 

A takhle vypadají originální deníky ( jsou vydané knižně v jednom svazku.):



pátek 13. května 2022

Pro Ukrajinu

Update: Výsledná suma: 18 399,- Kč. Díky velkorysým dárcům se jedenáct traktůrků proměnilo v 13 299,- korun, poslední, dvanáctý, se vydražil nakonec za 5 100,- Kč.

___________ 

 Prohlížela jsem zásuvky, co bych tak ještě nabídla na prodej, protože první vlna aukcí a dobročinnosti už opadla, ale Ukrajina stále potřebuje naši pomoc. Vykoukl na mě tenhle traktor, na kterém jsem si před šesti lety zkoušela techniku. Tak jsem z něj udělala ukrajinský traktor a nechala vyrobit limitovanou sérii pouhých dvanácti menších tisků, kterou Vám teď nabízím.



Jsou číslované a signované, vytištěné metodou kvalitního giclée tisku na prvotřídním bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír), ve formátu 22,5 x 18,2 cm a minimální cena je 850,- Kč. 

Prosím o tento postup: napište mi do komentářů závaznou objednávku, po potvrzení pošlete peníze (850,- a víc) na jeden z účtů uvedených níže a pak mi pošlete potvrzení o platbě a Vaši adresu, kam jej chcete poslat. Obrázek Vám zašlu dobře zabalený poštou doporučeně, poštovné hradím já. 

Pokud se tisky podaří prodat, tisk s číslem 1/12 nechám až na konec a vydražím ho na fb stránce Komiksová aukce pro Ukrajinu.

Účty na výběr:

Člověk v tísni

Sbírka velvyslanectví Ukrajiny 

Paměť národa - Post Bellum




středa 23. února 2022

Anča a Pepík: druhá řada

V neděli 27. února 2022 v 9: 20 se na Déčku objeví příběh Den prasátek, první díl druhé řady animovaného seriálu Anča a Pepík, který vznikal v České televizi poslední tři roky. Vychází z  komiksů, které původně vycházely v časopise Čtyřlístek a nyní je najdete v souborném pětidílném vydání , které vydalo nakladatelství Práh. Pro potřeby filmu jsou příběhy ovšem přepracované, trochu košatější, obohacené o nové motivy, a často i postavy.

Zakletý kouzelník - kresba do Knihy Legend  

Nových příběhů je šest, režie se opět ujal Michal Žabka, realizační tým je podobný, jen se rozrostl o Tomáše Končinského, který napsal scénáře ke třem dílům (9 - 11), a Kristýnu Plíhalovou, která vytvořila pro seriál nová pozadí. Hlavním rolím propůjčili hlasy Jan Maxián, Ivana Korolová, Jan Vondráček, Tereza Bebarová a další.

Modely prasátek 

Seznam nových dílů:

1. Den prasátek (premiéra 27. 2.)

2. Vodopád přízraků (premiéra 6. 3.)

3. Příšera (premiéra 13. 3.)

4. Zakletý kouzelnák (premiéra 20. 3.)

5. Fantom Ušína (premiéra 27. 3.)

6. Vánoční příběh (premiéra 3. 4.)

Na webu ČT:D mají Anča s Pepíkem vlastní stránku, kde najdete kromě odvysílaných dílů také dvě počítačové hry s těmito důvtipnými myšími dětmi.

Vodopád přízraků - skica pozadí s instrukcemi

I na sport dojde - mač Ouškovští kanonýři vs. Ušínští pašáci ve Fantomovi Ušína
Vánoční příběh - skica pozadí
Vánoční příběh - pohybová skica pro animaci

Anča a Pepík, 2. řada
( Česká televize, 2022)

Režie: Michal Žabka, dramaturgie: Kateřina Kačerovská, námět: Lucie Lomová, scénář: Lucie Lomová a Tomáš Končinský, výtvarník: Lucie Lomová, výtvarník pozadí: Kristýna Plíhalová a Lucie Lomová, střih: Lucie Haladová, zvuk: Jan Čeněk, hudba Ondřej Soukup, animační příprava: Kateřina Pávová, animátoři: Andrea Loudová, Petr Fašianok, Tomáš Horovič, Jana Lesage, Anna Mastníková, Lenka Mohelníková, Helena Rosová, Žofie Zajíčková, Alexandra Vargová. Počítačové zpracování ve studiu Animo: Miroslav Valášek a Kristýna Černegová, vedoucí produkce: Zuzana Pavlů, výkonná producentka: Veronika Trčková, kreativní producentka: Barbara Johnsonová.

Hrají: Jan Maxián, Ivana Korolová, Jan Vondráček, Tereza Bebarová, Pavla Rychlá, Ota Jirák, Matouš Ruml, Růžena Merunková, Jiří Panzner, Jiří Lábus, Tomáš Juřička, Aleš Procházka, Dalimil Klapka, Barbora Hrzánová, Bohdan Tůma.

čtvrtek 16. září 2021

Řecko, a po třiceti jedna letech zase Řecko

Vrátila jsem se z Athén. České centrum mě pozvalo, abych se zúčastnila tamějšího komiksového festivalu. Naposledy jsem byla v Řecku to první léto po revoluci, kdy jsme se tam improvizovaně rozjeli stopem s mým pozdějším mužem. Vyhrabala jsem už úplně vyrudlé diáky, naskenovala jsem je a upravila, aby to všechno nevypadalo jak z pekla, a vzpomněla jsem si taky na starý cestovní deníček z dávné cesty do Řecka.

13. srpna 1990 v poledne jsme chytli prvního stopa na výpadovce u stanice Pražského povstání a o 4 dny později jsme překročili řecké hranice. Mezitím jsme spali dvakrát v kempu (jednou na černo),  jednou jsme si postavili stan mezi brázdami v poli, pak zas za benzínkou kdesi v Makedonii. V tom duchu se to neslo celou dobu, ale nám to stejně přišlo úžasné, velké dobrodružství. Na vařiči na tuhý líh jsme si vařili čaj a polívky z prášku, jedli jsme taky špagety a ovesné vločky. Měli jsme každý 140 $, minimum na týden, neboli 20 $ na den, které chtěli vidět řečtí celníci na hranicích. Částka , za kterou se dalo na západě obtížně vyžít, ale pro nás to byly veliké peníze... 

Tehdy to Řekové hlídali, protože se tam sjížděli zejména Poláci za výdělkem, aby se nechávali načerno najmout na sklizeň ovoce. Pro představu, za den si tam vydělali 20$, jak nám říkala holka, co jsme s ní jeli na korbě náklaďáku. Měla vízum jen na 8 dní, pět dní z toho trhala broskve a o víkendu si vyjela k moři. My jsme mohli být v Řecku jen sedm dní, kvůli těm 140 dolarům. Stihli jsme dojet až dolů na Peloponés, k divadlu v Epidauru, a pak rychle zpátky, abychom nepřekročili povolený počet dní. Vraceli jsme se přes Jugoslávii, vezl nás tam řidič, který obdivoval, jak můžeme žít se Slováky spokojeně v jednom státě a mluvil stále o politice a sporům mezi národy Jugoslávie. Tehdy jsme tomu vůbec nerozuměli. 

Za tu cestu jsme posbírali spoustu zážitků, a já jsem si přivezla ještě něco navíc, náměty prvních dílů Anči a Pepíka, které od října toho roku začaly vycházet ve Čtyřlístku. Pamatuju si, jak jsem je vymýšlela během dlouhé cesty, kdy nás vezl starý Turek v prastarém rozhrkaném náklaďáku asi čtyřicetikilometrovou rychlostí, a pak ještě v mnoha dalších autech...


 


Takže teď jsem se ocitla s Ančou a Pepíkem v Řecku znovu. Bohužel řecky zatím nevyšli, na rozdíl od méo kratšího komiksu Tylova hlídka, který před se časem objevil v 5. čísle časopisu Tsofli. V Athénách jsem představila svou práci a udělala dva workshopy pro děti.  

Zbylo dost času i na samotné město. A mně se do toho pořád pletly ty vzpomínky, až jsem s tím musela být asi trochu otravná... Akropole  například tehdy ještě nebyla vycementovaná jako dneska a dalo se podlézat šňůry, kterými byly památky ohrazeny.


Vršek Akropole s Erechtheionem před 31 lety. Už tehdy byly sochy Karyatid umístěné v muzeu a venku byly jejich kopie. Dole Parthenón a beton.




Muzeum Akropole bylo tehdy nahoře, na plošině vedle Parthenónu. Dneska  se sbírky přestěhovaly do  velkorysého muzeua pod Akropolí, které je desetkrát větší a exponáty si můžeme prohlížet většinou ze všech stran. Je z něj na Akropoli překrásný výhled. Muzeum stojí na obrovských betonových sloupech, protože pod ním jsou odkryté vykopávky dávného města. Je na ně vidět až z druhého patra budovy, protože část podlahy je skleněná, takže návštěvníci trpící závratí se tam raději drží u zdí. 


Hlava sochy (5. - 4. stol. př. n l.), asi Afrodity. Tmavé "slzy" vznikly oxidací bronzových řas.

 

 

 

 

 Jeden večer jsme šly na koncert do divadla Heroda Attika na úpatí Akropole. Je překvapivě strmé, takže když při závěrečném aplausu diváci vstávali a pohupovali se ve stoje do rytmu přídavku, trochu jsem trnula, aby se někdo nepřekotil dolů.



Měla jsem štěstí na dobrou společnost; zároveň se mnou byla hostem Českého centra taky spisovatelka Kateřina Rudčenková, která na knižním festivalu představovala řecký překlad svojí básnické sbírky.


Moje letošní návštěva Athén byla o dost delší než ta první, trvala čtyři celé dny. A taky o hodně pohodlnější díky paní ředitelce Českého centra Lucii Kuligové a stážistkám Lucii a Sáře, které se o nás vzorně staraly. Je toho ale moc, na co už mi nezbyl čas a síly.
Tak zas příště, snad dřív, než za třicet let.


úterý 8. prosince 2020

Aukce: hotovo!

Aukce úspěšně proběhla a já chci poděkovat všem vydražitelům i všem ostatním, kteří se zúčastnili. Před půlnocí dražba nabrala obrátky, takže se pak prodlužovalo po pěti minutách u jednotlivých obrázků a já jsem zběsile překlikávala mezi jednotlivými vzkazy na Messengeru a blogem, aktualizovala jsem a trnula, abych to nějak zásadně nespletla... Příště by bylo asi lepší dražit jen na Facebooku s přiznanými identitami, protože by to bylo transparentní a dalo by se to technicky utnout o půlnoci. Jenže by zas zvítězil ten, kdo by měl štěstí a jeho příspěvek by se načetl v poslední vteřině před půlnocí. Takhle jsme si to užili až asi do půl jedné nebo ještě déle a vybralo se podstatně víc, než to původně vypadalo...

Při balení obrázků se mi pak na poslední chvíli podařilo napravit omyl, kdy jsem zaměnila obrázky, vše je teď odesláno, peníze - skoro - vybrány, takže jsem úplně spokojená.

Hrubý výtěžek je 19 300,- Kč, z čehož mám velkou radost. Po odpočtu 15% daně (2 895,-) a poštovného (275,-) jsem právě poslala 16 130,- Kč na účet Klubu svobodných matek.


neděle 22. listopadu 2020

Online aukce s Ančou a Pepíkem


 Dnešní doba není asi snadná pro nikoho, ale myslím, že zvlášť rodiče, kteří jsou na děti sami, to mají teď hodně těžké. Proto mě napadlo uspořádat v jejich prospěch aukci svých obrázků. Výtěžek půjde na konto neziskové organizace Klub svobodných matek, která pomáhá matkám samoživitelkám v jejich svízelné situaci.

Pro aukci jsem vybrala sedm obrázků ze seriálu Anča a Pepík. Můžete je vidět v závěrečných titulcích, kde jsou kolorované digitálně. Pro tuto příležitost jsem je teď vybarvila ručně, abych mohla do prodeje nabídnout originály, a ne tisky.

Všechny jsou na papíře velikosti A4, většinou na hladkém Bristolu (nepředpokládala jsem, že je budu vybarvovat, proto je to občas trochu flekatější, než bych si přála). Tuš, akvarel.

Jak to bude probíhat: 

Aukce bude trvat 14 dní ode dneška, tj. od 22. listopadu do 6. prosince 2020. Nabídku najdete také na mých fb stránkách a Instagramu, ale aktuální výši příhozů jednotlivých obrázků budu aktualizovat jen tady na blogu minimálně jednou denně.

Všechny obrázky mají startovací cenu 1000,- Kč. Starting price: 40,- €

Minimální příhoz: 100 Kč (4,- €)

Pokud máte o některý z obrázků závazný zájem, napište mi, prosím, zprávu s jeho číslem a s výší částky, kterou přihazujete, která musí být vyšší než jeho aktuální cena. Zprávu pošlete prosím buď na mail lucie_lomova@volny.cz nebo do zpráv na facebooku či instagramu.

Po ukončení aukce Vám sdělím číslo svého bankovního účtu, kam poslat peníze a požádám o Vaši adresu, kdam chcete vydražený obrázek doporučeně poslat. Poté, co dorazí na můj účet, pošlu Vám nejdéle do týdne bezpečně zabalený obrázek včetně účetního dokladu.

Z vybrané celkové částky odečtu pouze poštovné a 15% na daně, které z ní budu muset zaplatit, a peníze odešlu na účet nadace Klubu svobodných matek. Budu zde sdílet potvrzení o zaplacení.

1. Anča a Pepík - Skandál ve městě

Aktuální cena: 3500,- Kč (TJK) DRAŽBA UKONČENA

 

 

 

  2. Paní starostová a pan starosta - Skandál ve městě

Aktuální cena: 1600,- Kč (TJK) DRAŽBA UKONČENA


 

3. Náčelník a stařešina - U Starých Myšanů

Aktuální cena: 1300,- Kč (DJ) DRAŽBA UKONČENA



  

 

4. Kustodka a ředitel muzea - U Starých Myšanů

Aktuální cena: 2500,- Kč (JB) DRAŽBA UKONČENA


 

5. Otík a Vilík - Starý Zubr 

Aktuální cena: 1500,- Kč (LČ) DRAŽBA UKONČENA


 

6. Anča a Pepík - Starý Zubr

Aktuální cena: 4400,- Kč (ŠT) DRAŽBA UKONČENA


 

7. Anča a Pepík - Čertovský hrádek

Aktuální cena: 4500,- Kč (DJ) DRAŽBA UKONČENA