A zase linoryty

Ryju pro druhou barvu.

    Skoro to vypadá, že jsem změnila profesi, ale linoryty jsou pro mě taková pauza při práci na mém dlouhém komiksu. Chtěla jsem napsat odpočinek, ale to není zrovna vhodné slovo, protože když už vyjedu z města do dílny Zuzky Maškové, snažím se využít každou minutu času, takže jsou to spíš dvanáctihodinové šichty jak z časů průmyslové revoluce.

     Navíc jsem si vymyslela, že chci udělat linoryty čtyřbarevné.

     Stále podceňuju množství času, které je na vytvoření linorytu třeba. Zjistila jsem, že míchání barev mi trvá nečekaně dlouho. Na rozdíl od technik, na které jsem zvyklá, se totiž musí řešit nejenom odstín, ale i světlost barvy, protože pro dosažení světlejšího odstínu nejde barvy natřít míň, váleček se musí natřít právě tak akorát. Takže se musí použít průhledná zřeďovací pasta, nevím, jak se to správně jmenuje.

Nanáším první, nejsvětlejší barvu.

    Je to určitě věc praxe, ale taky dost náhody, protože nemůžete úplně předvídat, jak se ta barva bude chovat spolu s ostatními, jak moc je ovlivní nebo přikryje. Takže to chce hodně zkoušek, jenže to zas musíte to lino, váleček, někdy i plochu vždycky znova očistit a míchat znova... Zuzka je naštěstí vycvičená z vedení kurzů pro děti i dospělé, takže je hodně trpělivá. Minule jsem vlastně byla už docela samostatná a patlala jsem si barvy skoro sama.

Druhá lino deska pro třetí barvu.

     Kromě všech úskalí s mícháním barev a promýšlení jejich vrstvení se člověk ještě potýká s tím, aby papír položil do lisu vždycky správně, aby se barvy přesně překrývaly, k čemuž jsem použila fígl okoukaný z jednoho videa na Youtube, kdy si vyrobíte dvojitý rámeček z lepenky, do jehož jednoho rohu položíte dolů lino a do druhého, horního, papír. Musí být také správný tlak stroje, na první vrstvu trochu větší, než na ty pozdější. Ale samozřejmě ten tlak nesmí být MOC velký, protože to je taky špatně...

    Občas jsem zabručela Zlatej iPad, ale v zásadě mě tahle hodně řemeslná výtvarná disciplína dost baví. Bolí z toho teda trochu záda po těch mnoha hodinách, taky dýchání těch barev a benzínu na čištění není úplně nejlepší, ale možná to za čas zase zkusím.

- - -

   V pořadí druhý linorytový víkend s Kristýnou Plíhalovou a Lukášem Fibrichem jsme měli v dílně počátkem května. Ten se tomu odpočinku podobal trochu víc, protože jste "v partě", společně si objednáváte pizzu a při práci trochu klábosíte nebo se vzájemně radíte. Večer na zahradě, úplně unavení, jsme pili víno v takové té houpací lavici, chovali Zuzčina malá králíčátka a slyšeli do tmy zpívat slavíka. 

Kristýna promýšlí a skicuje.

   Tehdy jsem udělala linoryt Panenka, vyvrbil se nakonec trochu jinak, než jsem si plánovala, ale vlastně líp. Zápasila jsem trochu se strašlivým linem z výtvarných potřeb, které se na povrchu dobře tváří, ale jak zaryjete hlouběji, dostanete se k nezvladatelné drolivé vrstvě, se kterou je těžké pořízení. Proto jsem vděčně dál používala Zuzčino výborné lino vyřazené z místní školy. 

    Při práci na linorytu můžete v zásadě postupovat dvěma způsoby, buď mít pro každou barvu samostatné lino, takže barva se nemusí nutně vrstvit. Druhá možnost je postupně odrývané lino, kdy se barvy překrývají a tak pod tou nejtmavší máte všechny předchozí. Anebo můžete oba tyhle postupy kombinovat, jako jsem to udělala já s Panenkou - viz obrázek, kde vkládám druhou desku, určenou jenom pro třetí barvu.

Počátkem června jsem se do dílny vypravila znova, už sama, zato dvakrát. Mezi dvěma barvami bylo třeba udělat pár dnů pauzu, aby trochu proschly, než se bude znovu tisknout. A z toho pobytu pochází Balvan, k němuž mě inspirovala procházka v lese na kraji Liberce, kde se podobný kámen nachází.

Lukáš se svým hotovým linorytem. 

 Autorem fotek zde použitých je Lukáš Fibrich.

 Níže vkládám nabídku nových linorytů, ten předchozí z loňského roku, spolu se suchou jehlou, najdete tady.

Panenka, čtyřbarevný linoryt, květen 2024. Tisková plocha 15,5 x 17 cm. 1900,-Kč.

 

 

 

Balvan I., čtyřbarevný linoryt, tisková plocha 16 x 21cm. 2 500,-Kč

Balvan II., čtyřbarevný linoryt, tisková plocha 16 x 21cm. 2 500,-Kč

Linoryt a suchá jehla

Loni v říjnu jsme se sešli v grafické dílně Zuzany Maškové s Kristýnou Plíhalovou a Lukášem Fibrichem na takový komiksově - přátelský víkend a já jsem tam vytvořila jeden linoryt a jednu suchou jehlu, které vám konečně i tady na blogu nabízím. V případě zájmu pište, prosím, na lucie_lomova@volny.cz

"Hájek" - tříbarevný linoryt, tisková plocha 12 x 12 cm, 2023

Mám obrázek ve dvou variantách, které se liší prostřední barvou, čísla 1 - 18 mají světle khaki, jen na čtyři poslední, č. 19 - 22, jsem přimíchala víc zelené. (Teprve pak jsem se dozvěděla, že se barevné verze mají číslovat samostatně...)

 

(vyprodáno)

 

 

 

 

 

 

 

 

"Studená voda" - suchá jehla, 2023, tisková plocha 12 x 15,5 cm

 1400,-Kč + poštovné

 

 

 

 

 

 

 

Ještě fotky z procesu...

V balóně

Na prodej brzy bude nový tisk, opět velikost 30 x 40 cm. Je to kvalitní giclée tisk na prvotřídním bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír).
Signováno, číslováno (60ks).  Cena 2 100,- Kč + poštovné (Zásilkovna - 89,-Kč).
V případě zájmu mi pište na lucie_lomova@volny.cz.

Ještě mám i ty čtyři ostatní tisky i litografie, máte-li zájem, podívejte se, prosím, SEM.

Litografie a tisky

Blíží se vánoce, a tak bych vám chtěla nabídnout svoje tisky

a litografie.

Litografie
Techniku litografie jsem zkusila letos poprvé v dílně Petra Korbeláře, více o tom zde. 

Anča a Pepík u jezera, 25x27cm/35x39cm, 52 kusů, číslováno, signováno.
3 500,- Kč / 140,- € 

 Sova, 24,5x31,2cm/34,5x44,5cm, 53 kusů, číslováno, signováno. 3 500,- Kč / 140,- €

 




Tisky

Přidávám sem další tisk, který přibyl k těm starším. Všechny jsou vyrobeny metodou kvalitního giclée tisku na prvotřídním bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír) a vypadá to krásně.

Všechny mají formát 30 x 40 cm.
Signováno, číslováno (60 ks). Cena 2 100,- Kč + poštovné (ideálně Zásilkovna za 89,-).

V případě zájmu mi pište na lomovalucie@gmail.com.

 Zašlu většinou do tří dnů od objednávky.

Osobní odběr možný (Praha 6, po domluvě.)  

Anča a Pepík na střeše, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

 

Kouzelný strom, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

Anča a Pepík u trpaslíků, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk 

 Anča a Pepík v podzemí , tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

 

Komiksový květen

Letošní květen mám komiksově pestrý. Hlavně proto, že vychází poslední díl Anči a Pepíka a že komiks je hlavním tématem veletrhu Svět knihy.

 Jako pocta legendárnímu klubu za Stínadel vychází v nakladatelství Akropolis  sborník českých komiksových autorů (je jich skoro 50!)  Rychlé šípy a jejich úžasná dobrodružství, kam jsem také přispěla dvoustránkovým příběhem. Knihu si můžete prolistovat tady. Představí na Světe knihy výstavou Pocta Rychlým šípům, vernisáž bude ve čtvrtek 10. května v 15,00 v Sále komiksů v pravém křídle, po níž bude následovat autogramiáda některých z autorů. Kdyby se vám to nehodilo, výstava bude k vidění v galerii v Paláci Lucerna v Praze, tamější vernisáž 21. 5. od 17 h.

Tentýž den, tedy 10. května, se otvírá také výstava KomiX ve dvou patrech pražského Goethe Institutu. Vernisáž bude ovšem až o den později, v pátek 11. května v 19 h.Ve druhém patře budou vystavovat tři němečtí autoři, mezi nimi Reinhard Kleist, který nedávno vydal biografický komiks o Nicku Caveovi. O patro níž bude viset netradiční výstava tří německých (Mawil, Ulli Lust, Anna Haifisch) a čtyř českých autorů (Lela Geislerová, Vendula Chalánková, Lucie Lomová a Jiří Grus), které oslovil kurátor výstavy Marek Rubec, sám také komiksový autor.

Právě vychází 5. díl Sebraných myšek Anči a Pepíka. Představí se také na Světe knihy:
V sobotu 12. května budu mít na stánku nakladatelství Práh L 103 autogramiádu. O den později, v neděli 13. května jste zváni do Sálu komiksů v pravém křídle, kde budu od 12 h besedovat o svojí práci s Pavlem Kořínkem.

Poslední květnová pozvánka se týká také Anči a Pepíka - křest posledního dílu proběhne ve čtvrtek 24. května od 18 h na střeše Lucerny. Na úvod zahrají Buchty a loutky úspěšné loutkové představení Anča a Pepík: Kafemlýnek.

Litografie!

Moje první dvě litografie - níže detailnější pohled.

Už dávno jsem si říkala, že bych si chtěla zkusit nějaké nové grafické techniky. Konečně jsem si to splnila.
Před dvěma lety jsem potkala ve Špálově galerii na vernisáži Petra Nikla litografa Petra Korbeláře, který mě nabídnul, ať si tuhle disciplínu u něj zkusím. Představila nás moje sestra Ivana, která v jeho dílně tiskne, stejně jako řada dalších umělců, taky právě Petr Nikl. Ten dokonce souhlasil s tím, aby druhý Petr udělal z jeho litografií své vlastní variace, takže některá díla v galerii nesla jména obou umělců. A jak jsem to tak mohla pozorovat, práce litografa skutečně umění je.

Začínám kreslit na kámen.

Po dvou letech odkladů a boje s časem jsem se konečně rozhoupala a v březnu se rozjela do dílny pro kámen, speciální jemnozrnný vápenec, velký na dva obrázky. Sama bych ho teda neunesla. A když už mi ten balvan ležel na stole, nemohla jsem dělat nic jiného, než se do toho pustit.
Ještě předtím jsem si ve Vídni koupila takové odmotávací litografické tužky (na fotce vlevo), které se prý už přestaly vyrábět. Taky se používá litografická tuš a uhel. Přípravnou skicu si člověk přenese na kámen suchou rudkou, mastná litotužka se už gumovat nedá.
V největší stručnosti je princip takový, že co pokreslíte - namastíte, tam se uchytí barva a otiskne se na papír. Tam ji v tomto případě přenáší gumový válec, takže kresba není zrcadlově obrácená, jako kdyby se tisklo rovnou z kamene. Což mi vyhovuje, protože kreslím totiž trochu šišatě, a šišatost otočená zrcadlově vypadá divně.

Petr Korbelář v akci.

Barevná litografie vzniká skládáním barev. Čím víc barev, tím je to obtížnější - pro každou barvu musíte celý obrázek vybarvit znova, jen trochu jinak. Aby se člověk trefil na správné místo, vyrobí se tzv. astralóny, pro každou barvu jeden, podle kterých se na kámen natisknou nemastnou barvou základní kontury. Musí se to předem dost promyslet, pro někoho, kdo je zvyklý s barvama pracovat ve Photoshopu, tady chybí ten příkaz "zpět"...  Snažila jsem se počet barev minimalizovat, ale míň než šest to být nemohlo: černá na kontury, musela tam být růžová (Ančiny šaty) a šedivá (myší barva), žlutá a bleděmodrá, a znovu šedá na ještě větší ztmavování. Speciální případ pak byl Pepíkův červený motýlek, který jsem na radu vynalézavého Petra Korbeláře, který si ví rady asi se vším, pro každý tisk červeně naťukala prstem. Gumovat se sice nedá, ale dá se odleptávat a proškrabávat. Postupů, které se v litografii používají, je tolik, že si vybere každý podle svého stylu a představ.


V průběhu tisku se musí hlídat, aby na válci bylo správné množství barvy, kámen se musí udržovat mírně vlhký, ale ne zas mokrý, hlavně nesmí oschnout! - je to proměnlivý, živý proces, takže každý tisk je opravdový originál. Kvalita nesouvisí s pořadím tisku (s očíslováním) jako u technik, kde se podklad opotřebuje. Taky každý papír se chová trochu jinak... je to alchymie.
Nevýhodou je ovšem to, že místo pohodlného kreslení za stolem se člověk našikmo kroutí u stroje, podložený polštářem, aby to bylo trochu snesitelnější, ruku podloženou prkýnkem, aby se náhodou neumastilo něco navíc. Za několika dnů intenzivní práce po osmi nebo i více hodinách toho má člověk opravdu dost. Ráno slunce svítilo z jedné strany, večer svítilo dovnitř oknem naproti...
Ale přesto je to velká radost a dobrodružství.

Na Youtube najdete videa z dílny Petra Korbeláře, třeba s Jiřím Suchým nebo s Petrem Niklem.

No a tady jsou ty výsledky na fotkách. V případě zájmu mi, prosím, napište zprávu nebo mail: lucie_lomova@volny.cz.

Sova. 24,5x31,2cm/34,5x44,5cm, 53 kusů, číslováno, signováno. 3 500,- Kč / 140,- €

Anča a Pepík u jezera. 25x27cm/35x39cm,
52 kusů, číslováno, signováno.
3 500,- Kč / 140,- €

Tisky na prodej

Pro milovníky Anči a Pepíka jsem nechala vyrobit limitovanou sérii tisků. Všechny jsou vyrobeny metodou giclée tisku na bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír) a vypadá to krásně.
Formát 30 x 40 cm.
Signováno, číslováno. 
Cena 1200,- Kč.

Objednávky prosím na mail lucie_lomova@volny.cz .

Anča a Pepík v podzemí – tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk, 2010

Kouzelný strom - tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk, 2016

Anča a Pepík u trpaslíků – tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

Pozvánka do Příbrami

Galerie Františka Drtikola zařadila mě a moji sestru do cyklu Dvojice - dvojvýstav většinou příbuzensky sblížených tvůrců. V krásných prostorách Zámečku Ivana vystaví ve druhém patře obrazy, já v prvním patře komiksy.

Benefiční prodej tisků

Vrátily se mi kvalitní tisky z několika výstav, a proto zahajuji benefiční prodej tisků. Kompletní nabídku najdete na stránce, kam se dostanete po kliku na pravé části této strany. Celý výtěžek půjde na podporu indiánů Čamakoků, kterou už léta úspěšně vykonává společnost www.checomacoco.cz . Zařazuji do prodeje obrázky z Divochů, Tylovy hlídky (anglické texty) a komiksu Anna chce skočit. Stránky z Divochů jsou bez textů, ale pokud si budete přát, mohu ho tam tužkou dopsat (tuš by se na papíře asi rozpíjela). Všechny tisky budou podepsané, bezpečně zabalené proti zmačkání cestou.
Ještě očekávám návrat velkoformátových tisků z výstavy v Plzni, které zařadím, jakmile dorazí.
Za cenu jednoho tisku si budou moci indiáni koupit ku příkladu devět ovocných stromků.
Více informací: Benefiční prodej tisků.