Anča a Pepík: druhá řada

V neděli 27. února 2022 v 9: 20 se na Déčku objeví příběh Den prasátek, první díl druhé řady animovaného seriálu Anča a Pepík, který vznikal v České televizi poslední tři roky. Vychází z  komiksů, které původně vycházely v časopise Čtyřlístek a nyní je najdete v souborném pětidílném vydání , které vydalo nakladatelství Práh. Pro potřeby filmu jsou příběhy ovšem přepracované, trochu košatější, obohacené o nové motivy, a často i postavy.

Zakletý kouzelník - kresba do Knihy Legend

 

 

Nových příběhů je šest, režie se opět ujal Michal Žabka, realizační tým je podobný, jen se rozrostl o Tomáše Končinského, který napsal scénáře ke třem dílům (9 - 11), a Kristýnu Plíhalovou, která vytvořila pro seriál nová pozadí. Hlavním rolím propůjčili hlasy Jan Maxián, Ivana Korolová, Jan Vondráček, Tereza Bebarová a další.

Modely prasátek

 

Seznam nových dílů:

1. Den prasátek (premiéra 27. 2.)

2. Vodopád přízraků (premiéra 6. 3.)

3. Příšera (premiéra 13. 3.)

4. Zakletý kouzelnák (premiéra 20. 3.)

5. Fantom Ušína (premiéra 27. 3.)

6. Vánoční příběh (premiéra 3. 4.)

Na webu ČT:D mají Anča s Pepíkem vlastní stránku, kde najdete kromě odvysílaných dílů také dvě počítačové hry s těmito důvtipnými myšími dětmi.

Vodopád přízraků - skica pozadí s instrukcemi

I na sport dojde - mač Ouškovští kanonýři vs. Ušínští pašáci ve Fantomovi Ušína

Vánoční příběh - skica pozadí

Vánoční příběh - pohybová skica pro animaci

Anča a Pepík, 2. řada ( Česká televize, 2022)

Režie: Michal Žabka, dramaturgie: Kateřina Kačerovská, námět: Lucie Lomová, scénář: Lucie Lomová a Tomáš Končinský, výtvarník: Lucie Lomová, výtvarník pozadí: Kristýna Plíhalová a Lucie Lomová, střih: Lucie Haladová, zvuk: Jan Čeněk, hudba Ondřej Soukup, animační příprava: Kateřina Pávová, animátoři: Andrea Loudová, Petr Fašianok, Tomáš Horovič, Jana Lesage, Anna Mastníková, Lenka Mohelníková, Helena Rosová, Žofie Zajíčková, Alexandra Vargová. Počítačové zpracování ve studiu Animo: Miroslav Valášek a Kristýna Černegová, vedoucí produkce: Zuzana Pavlů, výkonná producentka: Veronika Trčková, kreativní producentka: Barbara Johnsonová.

Hrají: Jan Maxián, Ivana Korolová, Jan Vondráček, Tereza Bebarová, Pavla Rychlá, Ota Jirák, Matouš Ruml, Růžena Merunková, Jiří Panzner, Jiří Lábus, Tomáš Juřička, Aleš Procházka, Dalimil Klapka, Barbora Hrzánová, Bohdan Tůma.

Řecko, a po třiceti jedna letech zase Řecko

Vrátila jsem se z Athén. České centrum mě pozvalo, abych se zúčastnila tamějšího komiksového festivalu. Naposledy jsem byla v Řecku to první léto po revoluci, kdy jsme se tam improvizovaně rozjeli stopem s mým pozdějším mužem. Vyhrabala jsem už úplně vyrudlé diáky, naskenovala jsem je a upravila, aby to všechno nevypadalo jak z pekla, a vzpomněla jsem si taky na starý cestovní deníček z dávné cesty do Řecka.

13. srpna 1990 v poledne jsme chytli prvního stopa na výpadovce u stanice Pražského povstání a o 4 dny později jsme překročili řecké hranice. Mezitím jsme spali dvakrát v kempu (jednou na černo),  jednou jsme si postavili stan mezi brázdami v poli, pak zas za benzínkou kdesi v Makedonii. V tom duchu se to neslo celou dobu, ale nám to stejně přišlo úžasné, velké dobrodružství. Na vařiči na tuhý líh jsme si vařili čaj a polívky z prášku, jedli jsme taky špagety a ovesné vločky. Měli jsme každý 140 $, minimum na týden, neboli 20 $ na den, které chtěli vidět řečtí celníci na hranicích. Částka , za kterou se dalo na západě obtížně vyžít, ale pro nás to byly veliké peníze... 

Tehdy to Řekové hlídali, protože se tam sjížděli zejména Poláci za výdělkem, aby se nechávali načerno najmout na sklizeň ovoce. Pro představu, za den si tam vydělali 20$, jak nám říkala holka, co jsme s ní jeli na korbě náklaďáku. Měla vízum jen na 8 dní, pět dní z toho trhala broskve a o víkendu si vyjela k moři. My jsme mohli být v Řecku jen sedm dní, kvůli těm 140 dolarům. Stihli jsme dojet až dolů na Peloponés, k divadlu v Epidauru, a pak rychle zpátky, abychom nepřekročili povolený počet dní. Vraceli jsme se přes Jugoslávii, vezl nás tam řidič, který obdivoval, jak můžeme žít se Slováky spokojeně v jednom státě a mluvil stále o politice a sporům mezi národy Jugoslávie. Tehdy jsme tomu vůbec nerozuměli. 

Za tu cestu jsme posbírali spoustu zážitků, a já jsem si přivezla ještě něco navíc, náměty prvních dílů Anči a Pepíka, které od října toho roku začaly vycházet ve Čtyřlístku. Pamatuju si, jak jsem je vymýšlela během dlouhé cesty, kdy nás vezl starý Turek v prastarém rozhrkaném náklaďáku asi čtyřicetikilometrovou rychlostí, a pak ještě v mnoha dalších autech...

 

Takže teď jsem se ocitla s Ančou a Pepíkem v Řecku znovu. Bohužel řecky zatím nevyšli, na rozdíl od méo kratšího komiksu Tylova hlídka, který před se časem objevil v 5. čísle časopisu Tsofli. V Athénách jsem představila svou práci a udělala dva workshopy pro děti.  

Zbylo dost času i na samotné město. A mně se do toho pořád pletly ty vzpomínky, až jsem s tím musela být asi trochu otravná... Akropole  například tehdy ještě nebyla vycementovaná jako dneska a dalo se podlézat šňůry, kterými byly památky ohrazeny.

Vršek Akropole s Erechtheionem před 31 lety. Už tehdy byly sochy Karyatid umístěné v muzeu a venku byly jejich kopie. Dole Parthenón a beton.

Muzeum Akropole bylo tehdy nahoře, na plošině vedle Parthenónu. Dneska  se sbírky přestěhovaly do  velkorysého muzeua pod Akropolí, které je desetkrát větší a exponáty si můžeme prohlížet většinou ze všech stran. Je z něj na Akropoli překrásný výhled. Muzeum stojí na obrovských betonových sloupech, protože pod ním jsou odkryté vykopávky dávného města. Je na ně vidět až z druhého patra budovy, protože část podlahy je skleněná, takže návštěvníci trpící závratí se tam raději drží u zdí. 

Hlava sochy (5. - 4. stol. př. n l.), asi Afrodity. Tmavé "slzy" vznikly oxidací bronzových řas.

 

 

 

 

 Jeden večer jsme šly na koncert do divadla Heroda Attika na úpatí Akropole. Je překvapivě strmé, takže když při závěrečném aplausu diváci vstávali a pohupovali se ve stoje do rytmu přídavku, trochu jsem trnula, aby se někdo nepřekotil dolů.

Měla jsem štěstí na dobrou společnost; zároveň se mnou byla hostem Českého centra taky spisovatelka Kateřina Rudčenková, která na knižním festivalu představovala řecký překlad svojí básnické sbírky.

Moje letošní návštěva Athén byla o dost delší než ta první, trvala čtyři celé dny. A taky o hodně pohodlnější díky paní ředitelce Českého centra Lucii Kuligové a stážistkám Lucii a Sáře, které se o nás vzorně staraly. Je toho ale moc, na co už mi nezbyl čas a síly.

Tak zas příště, snad dřív, než za třicet let.

Aukce: hotovo!

Aukce úspěšně proběhla a já chci poděkovat všem vydražitelům i všem ostatním, kteří se zúčastnili. Před půlnocí dražba nabrala obrátky, takže se pak prodlužovalo po pěti minutách u jednotlivých obrázků a já jsem zběsile překlikávala mezi jednotlivými vzkazy na Messengeru a blogem, aktualizovala jsem a trnula, abych to nějak zásadně nespletla... Příště by bylo asi lepší dražit jen na Facebooku s přiznanými identitami, protože by to bylo transparentní a dalo by se to technicky utnout o půlnoci. Jenže by zas zvítězil ten, kdo by měl štěstí a jeho příspěvek by se načetl v poslední vteřině před půlnocí. Takhle jsme si to užili až asi do půl jedné nebo ještě déle a vybralo se podstatně víc, než to původně vypadalo...

Při balení obrázků se mi pak na poslední chvíli podařilo napravit omyl, kdy jsem zaměnila obrázky, vše je teď odesláno, peníze - skoro - vybrány, takže jsem úplně spokojená.

Hrubý výtěžek je 19 300,- Kč, z čehož mám velkou radost. Po odpočtu 15% daně (2 895,-) a poštovného (275,-) jsem právě poslala 16 130,- Kč na účet Klubu svobodných matek.

Online aukce s Ančou a Pepíkem

 Dnešní doba není asi snadná pro nikoho, ale myslím, že zvlášť rodiče, kteří jsou na děti sami, to mají teď hodně těžké. Proto mě napadlo uspořádat v jejich prospěch aukci svých obrázků. Výtěžek půjde na konto neziskové organizace Klub svobodných matek, která pomáhá matkám samoživitelkám v jejich svízelné situaci.

Pro aukci jsem vybrala sedm obrázků ze seriálu Anča a Pepík. Můžete je vidět v závěrečných titulcích, kde jsou kolorované digitálně. Pro tuto příležitost jsem je teď vybarvila ručně, abych mohla do prodeje nabídnout originály, a ne tisky.

Všechny jsou na papíře velikosti A4, většinou na hladkém Bristolu (nepředpokládala jsem, že je budu vybarvovat, proto je to občas trochu flekatější, než bych si přála). Tuš, akvarel.

Jak to bude probíhat: 

Aukce bude trvat 14 dní ode dneška, tj. od 22. listopadu do 6. prosince 2020. Nabídku najdete také na mých fb stránkách a Instagramu, ale aktuální výši příhozů jednotlivých obrázků budu aktualizovat jen tady na blogu minimálně jednou denně.

Všechny obrázky mají startovací cenu 1000,- Kč. Starting price: 40,- €

Minimální příhoz: 100 Kč (4,- €)

Pokud máte o některý z obrázků závazný zájem, napište mi, prosím, zprávu s jeho číslem a s výší částky, kterou přihazujete, která musí být vyšší než jeho aktuální cena. Zprávu pošlete prosím buď na mail lucie_lomova@volny.cz nebo do zpráv na facebooku či instagramu.

Po ukončení aukce Vám sdělím číslo svého bankovního účtu, kam poslat peníze a požádám o Vaši adresu, kdam chcete vydražený obrázek doporučeně poslat. Poté, co dorazí na můj účet, pošlu Vám nejdéle do týdne bezpečně zabalený obrázek včetně účetního dokladu.

Z vybrané celkové částky odečtu pouze poštovné a 15% na daně, které z ní budu muset zaplatit, a peníze odešlu na účet nadace Klubu svobodných matek. Budu zde sdílet potvrzení o zaplacení.

1. Anča a Pepík - Skandál ve městě

Aktuální cena: 3500,- Kč (TJK) DRAŽBA UKONČENA

 

 

 

  2. Paní starostová a pan starosta - Skandál ve městě

Aktuální cena: 1600,- Kč (TJK) DRAŽBA UKONČENA

 

3. Náčelník a stařešina - U Starých Myšanů

Aktuální cena: 1300,- Kč (DJ) DRAŽBA UKONČENA

  

 

4. Kustodka a ředitel muzea - U Starých Myšanů

Aktuální cena: 2500,- Kč (JB) DRAŽBA UKONČENA

 

5. Otík a Vilík - Starý Zubr 

Aktuální cena: 1500,- Kč (LČ) DRAŽBA UKONČENA

 

6. Anča a Pepík - Starý Zubr

Aktuální cena: 4400,- Kč (ŠT) DRAŽBA UKONČENA

 

7. Anča a Pepík - Čertovský hrádek

Aktuální cena: 4500,- Kč (DJ) DRAŽBA UKONČENA

 

Omalovánky

Myslím na rodiče dětí, kteří už jsou možná chvílemi na pokraji sil. A na ty děti samozřejmě taky. Proto jsem se rozhodla vyhrabat ze svých archivů obrázky, které by mohly aspoň na chvíli přinést trochu rozptýlení a budu je postupně ukládat sem. Můžete si je stahovat a tisknout, jsou naformátované na papír A4. Děti kromě omalovávání můžou i psát vedle, co je k tomu napadne, případně co jim vymyslíte vy. Budu ráda za zpětnou vazbu, když mi pošlete skeny nebo fotky jejich  - vašich výtvorů.

V balóně

Na prodej brzy bude nový tisk, opět velikost 30 x 40 cm. Je to kvalitní giclée tisk na prvotřídním bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír).
Signováno, číslováno (60ks).  Cena 2 100,- Kč + poštovné (Zásilkovna - 89,-Kč).
V případě zájmu mi pište na lucie_lomova@volny.cz.

Ještě mám i ty čtyři ostatní tisky i litografie, máte-li zájem, podívejte se, prosím, SEM.

Na Světě knihy

Na letošním veletrhu Svět knihy v Praze budu v sobotu, těším se na vás!

Autogramiáda
Od 13 do 14 h budu podepisovat a kreslit na stánku nakladatelství Práh v levém křídle L104. Kromě všech pěti dílů Anči a Pepíka se tam bude také prodávat nové vydání Zlatých českých pohádek v češtině i angličtině.

Divoši
 Od 17 do 18 h mám pořad v pavilonu Rosteme s knihou před Průmyslovým palácem, kde budu mluvit o tom, jak postupovala při práci na komiksu Divoši. Jak probíhala adaptace Fričových textů, o sbírání materiálu, o jednotlivých fázích vzniku komiksu i o tom, jak je fikce provázaná s realitou. Program bude provázet promítání ukázek z komiksu i dokumentárních fotografií.

Kromě toho je v hotelu Mama Shelter (bývalý Parkhotel, Veletržní 20, Praha 7) výstava tisků k komiksu Divoši.

Litografie a tisky

Blíží se vánoce, a tak bych vám chtěla nabídnout svoje tisky

a litografie.

Litografie
Techniku litografie jsem zkusila letos poprvé v dílně Petra Korbeláře, více o tom zde. 

Anča a Pepík u jezera, 25x27cm/35x39cm, 52 kusů, číslováno, signováno.
3 500,- Kč / 140,- € 

 Sova, 24,5x31,2cm/34,5x44,5cm, 53 kusů, číslováno, signováno. 3 500,- Kč / 140,- €

 




Tisky

Přidávám sem další tisk, který přibyl k těm starším. Všechny jsou vyrobeny metodou kvalitního giclée tisku na prvotřídním bílém archivním, jemně strukturovaném akvarelovém papíře (Hahnemühle Albrecht Dürer – 210 gsm, 50% bavlna, 50% celulózový papír) a vypadá to krásně.

Všechny mají formát 30 x 40 cm.
Signováno, číslováno (60 ks). Cena 2 100,- Kč + poštovné (ideálně Zásilkovna za 89,-).

V případě zájmu mi pište na lomovalucie@gmail.com.

 Zašlu většinou do tří dnů od objednávky.

Osobní odběr možný (Praha 6, po domluvě.)  

Anča a Pepík na střeše, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

 

Kouzelný strom, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

Anča a Pepík u trpaslíků, tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk 

 Anča a Pepík v podzemí , tuš, akvarel, digitálně upraveno, autorský giclée tisk

 

Komiksový květen

Letošní květen mám komiksově pestrý. Hlavně proto, že vychází poslední díl Anči a Pepíka a že komiks je hlavním tématem veletrhu Svět knihy.

 Jako pocta legendárnímu klubu za Stínadel vychází v nakladatelství Akropolis  sborník českých komiksových autorů (je jich skoro 50!)  Rychlé šípy a jejich úžasná dobrodružství, kam jsem také přispěla dvoustránkovým příběhem. Knihu si můžete prolistovat tady. Představí na Světe knihy výstavou Pocta Rychlým šípům, vernisáž bude ve čtvrtek 10. května v 15,00 v Sále komiksů v pravém křídle, po níž bude následovat autogramiáda některých z autorů. Kdyby se vám to nehodilo, výstava bude k vidění v galerii v Paláci Lucerna v Praze, tamější vernisáž 21. 5. od 17 h.

Tentýž den, tedy 10. května, se otvírá také výstava KomiX ve dvou patrech pražského Goethe Institutu. Vernisáž bude ovšem až o den později, v pátek 11. května v 19 h.Ve druhém patře budou vystavovat tři němečtí autoři, mezi nimi Reinhard Kleist, který nedávno vydal biografický komiks o Nicku Caveovi. O patro níž bude viset netradiční výstava tří německých (Mawil, Ulli Lust, Anna Haifisch) a čtyř českých autorů (Lela Geislerová, Vendula Chalánková, Lucie Lomová a Jiří Grus), které oslovil kurátor výstavy Marek Rubec, sám také komiksový autor.

Právě vychází 5. díl Sebraných myšek Anči a Pepíka. Představí se také na Světe knihy:
V sobotu 12. května budu mít na stánku nakladatelství Práh L 103 autogramiádu. O den později, v neděli 13. května jste zváni do Sálu komiksů v pravém křídle, kde budu od 12 h besedovat o svojí práci s Pavlem Kořínkem.

Poslední květnová pozvánka se týká také Anči a Pepíka - křest posledního dílu proběhne ve čtvrtek 24. května od 18 h na střeše Lucerny. Na úvod zahrají Buchty a loutky úspěšné loutkové představení Anča a Pepík: Kafemlýnek.

Litografie!

Moje první dvě litografie - níže detailnější pohled.

Už dávno jsem si říkala, že bych si chtěla zkusit nějaké nové grafické techniky. Konečně jsem si to splnila.
Před dvěma lety jsem potkala ve Špálově galerii na vernisáži Petra Nikla litografa Petra Korbeláře, který mě nabídnul, ať si tuhle disciplínu u něj zkusím. Představila nás moje sestra Ivana, která v jeho dílně tiskne, stejně jako řada dalších umělců, taky právě Petr Nikl. Ten dokonce souhlasil s tím, aby druhý Petr udělal z jeho litografií své vlastní variace, takže některá díla v galerii nesla jména obou umělců. A jak jsem to tak mohla pozorovat, práce litografa skutečně umění je.

Začínám kreslit na kámen.

Po dvou letech odkladů a boje s časem jsem se konečně rozhoupala a v březnu se rozjela do dílny pro kámen, speciální jemnozrnný vápenec, velký na dva obrázky. Sama bych ho teda neunesla. A když už mi ten balvan ležel na stole, nemohla jsem dělat nic jiného, než se do toho pustit.
Ještě předtím jsem si ve Vídni koupila takové odmotávací litografické tužky (na fotce vlevo), které se prý už přestaly vyrábět. Taky se používá litografická tuš a uhel. Přípravnou skicu si člověk přenese na kámen suchou rudkou, mastná litotužka se už gumovat nedá.
V největší stručnosti je princip takový, že co pokreslíte - namastíte, tam se uchytí barva a otiskne se na papír. Tam ji v tomto případě přenáší gumový válec, takže kresba není zrcadlově obrácená, jako kdyby se tisklo rovnou z kamene. Což mi vyhovuje, protože kreslím totiž trochu šišatě, a šišatost otočená zrcadlově vypadá divně.

Petr Korbelář v akci.

Barevná litografie vzniká skládáním barev. Čím víc barev, tím je to obtížnější - pro každou barvu musíte celý obrázek vybarvit znova, jen trochu jinak. Aby se člověk trefil na správné místo, vyrobí se tzv. astralóny, pro každou barvu jeden, podle kterých se na kámen natisknou nemastnou barvou základní kontury. Musí se to předem dost promyslet, pro někoho, kdo je zvyklý s barvama pracovat ve Photoshopu, tady chybí ten příkaz "zpět"...  Snažila jsem se počet barev minimalizovat, ale míň než šest to být nemohlo: černá na kontury, musela tam být růžová (Ančiny šaty) a šedivá (myší barva), žlutá a bleděmodrá, a znovu šedá na ještě větší ztmavování. Speciální případ pak byl Pepíkův červený motýlek, který jsem na radu vynalézavého Petra Korbeláře, který si ví rady asi se vším, pro každý tisk červeně naťukala prstem. Gumovat se sice nedá, ale dá se odleptávat a proškrabávat. Postupů, které se v litografii používají, je tolik, že si vybere každý podle svého stylu a představ.


V průběhu tisku se musí hlídat, aby na válci bylo správné množství barvy, kámen se musí udržovat mírně vlhký, ale ne zas mokrý, hlavně nesmí oschnout! - je to proměnlivý, živý proces, takže každý tisk je opravdový originál. Kvalita nesouvisí s pořadím tisku (s očíslováním) jako u technik, kde se podklad opotřebuje. Taky každý papír se chová trochu jinak... je to alchymie.
Nevýhodou je ovšem to, že místo pohodlného kreslení za stolem se člověk našikmo kroutí u stroje, podložený polštářem, aby to bylo trochu snesitelnější, ruku podloženou prkýnkem, aby se náhodou neumastilo něco navíc. Za několika dnů intenzivní práce po osmi nebo i více hodinách toho má člověk opravdu dost. Ráno slunce svítilo z jedné strany, večer svítilo dovnitř oknem naproti...
Ale přesto je to velká radost a dobrodružství.

Na Youtube najdete videa z dílny Petra Korbeláře, třeba s Jiřím Suchým nebo s Petrem Niklem.

No a tady jsou ty výsledky na fotkách. V případě zájmu mi, prosím, napište zprávu nebo mail: lucie_lomova@volny.cz.

Sova. 24,5x31,2cm/34,5x44,5cm, 53 kusů, číslováno, signováno. 3 500,- Kč / 140,- €

Anča a Pepík u jezera. 25x27cm/35x39cm,
52 kusů, číslováno, signováno.
3 500,- Kč / 140,- €