Komiks pro dubnový Bridge

V tomto díle představujeme kousek anglických dějin od Jakuba II až po Jiřího I.Pro lepší orientaci vkládám i rodokmen, kde najdeme i nám dobře známého "zimního krále" Fridricha Falckého s jeho českou ženou Alžbětou..

Courage for Japan

Tady je moje první neumělá kaligrafie, kterou jsem v neděli udělala, tak jako mnoho dalších návštěvníků, v paláci Kinských. Konala se tam akce na podporu Japonska. Tyto znaky prý znamenají odvahu.

Ještě fotky z Lince

Atelierhaus Salzamt je ten bílý dům uprostřed. Atelier jsem měla ve druhém patře uprostřed.

Pohled z okna ateliéru na novou budovu Ars Electronica Center (2009), zázrak Lince, který svítí jak vánoční stromeček v několika barevných programech. Uvnitř odvážné budovy najdeme fantastickou přehlídku nejnovějších vynálezů v atraktivním podání, která rozhodně stojí za vidění.

Začínáme instalovat výstavu. Mám k dispozici tři panely, šest stěn: Anča a Pepík, Moly a Tomy, Tylova hlídka, Anna chce skočit, Zlaté české pohádky a Divoši. Blíží se spoluvystavující autor Erik.

Anča, Pepík, Ledové víly a pan Viktor, přesný a spolehlivý

U panelu věnovanému Divochům.

Erik R. Andara, kreslíř autorské dvojice Frank u svých prací.

Gottfried Gussenbauer, ředitel festivalu Next Comic a já před vernisáží.

Bára Šalamounová, výtvarnice, animátorka, pedagožka, má kamarádka a sestřenice ze třetího kolena, mi spolu se svým synem Adamem přeložili texty do němčiny, takže jsem mohla vedle obrázků vylepit úhledné samolepky.

První návštěvníci

Paul Gravett

Celkový pohled na výstavu

Konrad Beck, sympatický Švýcar, autor pěkného komiksu Love Town.

Výstava Frozen Charlie představuje mladé umělce sdružené kolem projektu stejnojmenného šestisetstránkového almanachu. Vydalo ho nakladatelství MamiVerlag, založené Anke Feuchtenberger a Stefano Riccim. Oslovili nejen své studenty, ale také další tvůrce z Hamburku, Bologne, Urbina a Angouleme a na výstavě jsou k vidění kromě komiksů i jejich animované filmy.

Birgit Weyhe, jedna z nejvýraznějších autorek, představených ve Frozen Charlie

Next Comic festival Linz - Manuele Fior

Manuele Fior(1975) je Ital, žije v Paříži, letos vyhrál v Angouleme hlavní cenu za své album Pět tisíc kilometrů za vteřinu (Cinq mille kilomètres par seconde). V Linci podepisoval album Slečna Elsa podle novely Arthura Schnitzlera, překrásnou knihu stylizovanou do secese. Přestože pozornost médií směřovala hlavně k lineckému rodákovi, karikaturistovi Gerhardu Hadererovi nebo Francouzi Achdému, který pokračuje v Morrisově díle na sérii Lucky Luke, Manuela považuji za jeden z největších talentů na festivalu přítomných. K Linci se snad ještě vrátím, prozatím vkládám krátké video z autogramiády Fiora. Do filmu jsem vložila obrázky ze Slečny Elsy, které vystavuje do 1. dubna v Theater Phönix.Hudba, která zní, je nahrávka Schubertovy Serenády v podání Niny Mouskouri. Zde je interview s M.F. z Angouleme.

Novy kousek

Komiks pro antologii evropskych komiksaru, kterou pripravuje David Schilter

Isaac Newton

Newton objevuje lom svetla

Dodelavam novy dil komiksu pro casopis Bridge, tentokrat bude o Isaacu Newtonovi. O tomto sveraznem a genialnim ucenci jsem si nedavno precetla ve skvele knize Martina Rysaveho Vrac, ze za penize, utrzene za objevy, vyrazil k jezeru Loch Ness patrat po prisere. Doufam, ze to je pravda, takove zvesti potesi... Rysaveho kniha je ovsem o docela jinych vecech, vrele doporucuji!

Slava!

¡Vitor! ¡Vitor! ¡Vitor! ¡Penet kysh!

neboli "Slava! Slava! Slava! Raduji se ja!" volam s Cerwuisem camakoksky. S radosti hlasim, ze po dvou a pul letech prace jsem dnes dokoncila kresleny roman Divosi. 

Ze bych zpracovala pribeh A. V. Frice a jeho indianskeho pritele Cerwuise jako komiks, jsem se napevno rozhodla, myslim, pocatkem roku 2007. Zvolna jsem zacala pracovat na jare 2008, poradne pak na konci toho roku, hruby scenar jsem mela hotovy nekdy v unoru 2009, od brezna jsem kreslila az do 26. listopadu 2010, do dneska jsem barvila.

Jeste me ceka cesky lettering, ale to uz je jen takova prochazka po parku...

Kniha vyjde u nas v nakladatelstvi Labyrint a ve Francii v Editions de l´An 2/Actes sud, datum ceskeho vydani jeste neni pevne stanoveno, ale asi nekdy na jare, ve Francii je ohlaseno datum 27. dubna.

Dokonceni na obzoru

Obrazek na pohlednici k vystave v Salzamtu.

V Linci

Ve Vidni pry nevi, o co jde, kdyz clovek chce videnskou kavu, v Parizi totez s parizskou slehackou, zato v Linci linecke kolacky a kolace skutecne maji. A jsou na ne patricne pysni. Linecky kolac (z ceho asi? - ze sadry? - nebo nejaky nabalzamovany?) ma sve misto dokonce i ve zdejsim muzeu, ktere sidli na hrade. Hrad tu postavil Rudolf II. a hned pod hradem na brehu reky Dunaje uz tehdy staval dum, slouzici jako Solny urad. A v tom dome ja ted v tom Rakousku sedim a pracuju jako diva, vybarvuju Divochy, kteri musi byt nejpozdeji desateho unora hotovi. Dum se ted jmenuje stale Solny urad, ovsem jiz kulturni,  presneji Atelierhaus Salzamt. V roce 2009 byl otevren jako utociste pro ctyri umelce, kteri sem jsou zvani, bydli tu i pracuji, je tu vystavni sin a dole mala restaurace. Vsecko ciste nove, prostorne, fungujici.

Obrazek ze strany 76 - sen Alberta Vojtecha Frice

Pokud jsem si v Angouleme myslela, ze jsem tam zila jako mnich, jeste jsem ovsem nic netusila o tom, jak si povedu v Linci. Moc zajimavych prispevku odsud do blogu asi nepribyde, protoze az na vypravy za potravou opravdu porad jenom sedim u pocitace. Anebo ctu o Balzacovi od Stefana Zweiga, vzala jsem si tu knihu uplnou nahodou, za pet korun jsem ji koupila v charite broumovske diakonie, kam jsem nesla stare obleceni. A lepe jsem volit nemohla, protoze me prinasi velkou utechu, kdyz vidim, ze proti Balzacovu zpusobu prace a zivota jsem i tady porad jeste zahalciva louda...