Na festivalu v Contern podruhé

Sobotní večeře

Po dvou letech jsem zas jela na komiksový festival do Contern nedaleko Lucemburku v Lucemburském vévodství. Dvoudenní maraton podpisování , dobrého jídla a francouzské konverzace. Opět nešlo odolat stánkům nebo spíš stanům, s komiksovými knihami za nízké ceny, s čím jsem ale počítala a vezla si pořádný kufr, který při návratu zdvojnásobil svou váhu.
65 autorů přijelo většinou z Francie a Belgie, ale taky ze Švýcarska, Německa, Holandska, Irska, USA.
Nejvýraznějším zákazníkem u našeho stolu, a nejspíš i jinde, byl jeden hovorný belgický Číňan, který se stále vracel, přikupoval další knihy a každou hned uložil do speciálního plastového sáčku. Důkladně vybíral, aby dostal knížku absolutně netknutou, koupil si Annu i Zlaté české pohádky, ale žádní Divoši mu nevyhovovali (prošel jich asi 20), protože nebyli dostatečně neposkvrnění. Říkal: "Nechci, aby nikdo cizí sahal na mé knihy!" Má je v těch igelitech prý i doma v knihovně, sbírá už 30 let, dozvěděli jsme se leccos z jeho života, byl velmi přátelský. Vedle mě u stánku zase seděl Jean Claude Fournier, který s lidmi rád pohovoří, a tenhle člověk u něj setrval tak čtvrt hodiny v živém rozhovoru o nějakých kulinářských problémech, za ním přitom fronta lidí, na židličce druhý v pořadí seděl takový unavený starší pán, čekala jsem, že se každou chvíli vzbouří, ale klidně to vydržel, okem nemrknul a čekal, až přijde na řadu.

V pozadí nakladatel Eckhart Schott, ke mně se naklání Jean Claude Fournier.

Venku hraje občas místní dechovka, občas projde pán s kolovrátkem nebo jeden z autorů, co hraje na dudy, u stolů lidi pijou pivo, jedí klobásy s hranolky a prohlížejí si svoje úlovky.
Je to zvláštní sport, tohle sbírání dedikací. Lidi stojí dlouhé fronty, kolem obcházejí děti s bloky, které nesměle poprosí o obrázek tam, kde žádná fronta není. Někteří autoři se zlobí, že občas pak některé ty pokreslené knížky vzápětí visí na prodej na eBay. (Což se mi taky kdysi stalo hned s úplně první knížkou, do které jsem kreslila obrázek, absolutně nepřipravená - ten obrázek podle toho taky vypadal a visí tam nejspíš dodnes, dobře jim tak...) Ale jak by řekl Ferdinand Vaněk, to už je tady taková traďice.
Moje předešlé zážitky z Contern jsou zde.

Črtky v pauzách mezi lidmi, co chtějí obrázek