Angoulême 2012 - II.

(Pokračování)
 28. ledna

Vincent Sardon: L´atelier noir

V sobotu podepisuju hned od rána, davy návštěvníků postupně sílí a odpoledne příliv vrcholí. V polední pauze jdu do divadla, ale začátek projekce Mattottiho filmu Triumf barvy jsem zmeškala. Prohlížím aspoň výstavu Černý ateliér Vincenta Sardona v suterénu divadla. Sardon publikoval v nakladatelstvích  L’Association, Delcourt či  Ego Comme X a na výstavě představuje opulentní množství autorských razítek.

Razítka pro nakladatele

    V jedné vitrince jsou razítka pro nakladatele. Text jednoho z nich: "Máme tu čest Vám oznámit, že vydáme Vaši autobiografii, ale to nic nezmění na Vašem zasraném životě."



Festivalové programy probíhají po celém městě, každou půlhodinu začíná několik akcí zároveň a je nemožné stihnout všecko, oč by člověk stál. Jdu do jednoho ze sálů konzervatoře, kde Paul Gravett představuje francouzské vydání svojí knihy 1001 komiksů, které v životě musíte přečíst. Nebylo by marné mít takovou knížku v češtině. Výběr se v anglické a jazykové verzi trochu liší vzhledem k tomu, co je v daných jazycích dostupné.
Pak v divadle projekce filmu o Chrisu Wareovi Umění paměti (Un art de mémoire), viděla jsem už po kouscích na internetu. Ware říká něco jako, "Já vám nic zajímavýho neřeknu, stále jenom sedím u stolu a pracuju. Opravdovej život mě míjí, jsem pořád doma...Když jsem byl malej, bydlel jsem dlouho u babičky, nutila mě, abych si chodil hrát ven, ale nakonec to vždycky vzdala a nechala mě si kreslit. Je v tom něco perverzního, být komiksovým autorem, asi je to pro lidi, se kterýma se nikdo nechtěl kamarádit, když byli malí..."

Než jdu zase podepisovat, stíhám se ještě podívat na výstavu švédského komiksu dole v Batiment Castro. Expozice je to skromná, na téma Augusta Strindberga. Figury na fotce jsou dílem Anneli Furmark, která vytvořila krátký komiks o tom, jak se Strindberg zničehonic objeví v roce 2008 a nestačí se divit. Anneli je jednou z autorek mého nakladatelství, stejně jako Loka Kanarp a Carl-Michael Edenborg, taky ze Švédska, tak spolu při společné večeři mluvíme. Ve Švédsku je komiks v poslední době prý taky na vzestupu, je tam teď prý spousta feministických komiksů  nevalné kvality. Taky se prý dbá se mnohem víc na příběh než na kresbu, což se na výstavě dá pozorovat. Nejvíc se mi asi líbí  práce Knuta Larssona, s nimiž jsem se už setkala dřív.
Bus mě veze zpátky a uvědomuju si, že jsem právě přišla o setkání s Charlesem Burnsem, které zrovna probíhá na jiném místě. No jo, tak někdy příště.

Marc-Antoine Mathieu (vlevo)

Kromě stanu Forum de Nouveau Monde je na druhém konci centra stan Le monde des Bulles, kde sídlí velká nakladatelství jako Delcourt, Lombard, Soleil, Dargaud a kde probíhají ty pravé honby za autogramy, které vyžadují dlouhé stání ve frontách. Některé autogramiády jsou dokonce jen na lístky, které si předem musíte jít vyzvednout. Ve stanu je taky pódium, kde probíhají rozhovory s autory nominovanými na některou z cen. Zastihuji na pódiu na chvíli Marc-Antoine Mathieua v rozhovoru o jeho poslední knížce 3´´, která je experimentálním komiksem s detektivní zápletkou, odehrává se ve třech vteřinách. Používá nepřetržité přibližování, prostřednictvím kterého odhaluje další a další věci, ještě jsem to nedočetla...
Společná večeře se koná v restauraci U babičky, obsluhuje výrazně nalíčená paní v natáčkách a pestré domácí zástěře, které se podepisujeme - a kreslíme - do speciální knihy. Je to Thierryho bývalá spoluherečka z amatérského divadla. Nakladatelství objednalo dva stoly,  u jednoho L´An 2, u druhého druhá komiksová odnož Actes sud. Ale jak je to ve Francii časté, jakmile se dojí dezert, už se jde pryč, a tak se s mými spolubydlícími ještě snažíme někde uchytit, ale všecko je přecpané, lidi stojí na ulici v zimě - už přituhuje , tak kupujem zásoby a jdeme do našeho domku pod kopcem, abychom pokračovali v zábavě.
29. ledna
Rychle to uteklo. Když skončím poslední podepisování, konečně se chvíli taky potuluju po našem stanu.

François Ayroles

Ulli Lust

Jon Mc Naught

Brecht Evens

Felix, za ním Brecht

Felix Pestemer a Stephane Courvoisier

Blutch, Goossens a moderátor Stéphane Beaujean

Oficiální stránky festivalu, kde najdete mj. vítěze letošních cen.
Na stránkách Komiks.cz - tady 1. díl - a tady 2. díl -   si můžete přečíst moji reportáž z Angoulême z roku 2007.
Tady je reportáž Tomáše Prokůpka na Komiksáriu z loňského festivalu.